Opravy nástrojů a montážní práce č.2

Zde je pokračování ukázek různých prací:

Oprava kontrabasu

Někdy se může stát, že se opravený nástroj dostane do suchého prostředí a nastanou problémy, jako odlepení hmatníku, nebo prasklina na desce. Staré nástroje je dobré ihned vybavit zvlhčovačem a pokud je prostředí zvlášť suché, je dobré celý nástroj se zvlhčovačem uchovávat v nepropustném obalu. Stačí i obyčejný plastový pytel, pokud nemáme kvalitní pouzdro.

Obnova a ladění ústních harmonik - provádí se především u dražších foukaček, cena je asi 1/3 ceny nové, ale harmonika získá vlastnosti, jakoby byla nová. Nejdříve se provede po rozebrání vyčistění, pak se ladí jednotlivé hlásky a upraví se jejich vychýlení. Pro porovnávání ladění se používá jednak měřák ladičky, ale i tónový generátor a především sluch, neboť ladění se musí srovnat na tón, který vychází při běžném hraní. Jednodušší je ladění jednotónových harmonik, kde se ladí na čistou frekvenci. Harmoniky tremolo jsou náročnější, protože zní současně dva hlásky. Jeden je mírně výše, druhý níže a tón tím získá typický záchvěv. Toto úmyslné rozladění je u nižších tónů větší a směrem nahoru se zmenšuje. Rozdílem mezi výškou se reguluje rychlost záchvěvů. Precizní naladění takové harmoniky, aby jednak ladila a záchvěvy se plynule od pomalejších spodních po rychlé vrchní měnily, je poměrně pracné.

Oprava kytary Joh.A.Loos:

Kytara vídeňského typu 1.pol. 20.století ze Schönbachu - vlivem vyschnutí prasklá zadní deska a menší praskliny také na přední desce i lubech. (Tomuto lze předejít správným uložením nástroje do vlhčího prostředí, nebo nejlevnější variantou je uzavření do plastového pytle s vloženým zvlhčovačem).

Ebenová kobylka je deformovaná a přilepení se odtrhlo - bylo neodborně lepeno epoxidem, což poškodilo desku.

Kytara po odejmutí montovaného krku

Zadní deska je také neodborně lepena epoxidem, což vede k poškození a velkým problémům při demontáži, neboť se dřevo špatně odděluje a vznikají praskliny.

Viněta v kytaře

Pro sejmutí zadní desky bylo nutno tělo kytary na 24 hodin umístit do vlhkého vzduchu, aby poněkud změkl klíh, kterým je lepena. Problematická místa, lepená epoxidem, se musela velmi opatrně odsekávat. Částečně se poškodilo obložení, což bude pak pracnější dát dohromady.

Sejmutí kobylky bylo bez problému, na desce však zůstává opět epoxid, který se bude muset odstranit.

Zvýšením vlhkosti dřeva, které odpovídá podmínkám pro historický nástroj, se vrátí poškození do původního tvaru a praskliny se spojí. Deska pod kobylkou je očistěna od epoxidu:

Kobylka je očistěna a vyleštěna na leštičce. Objevila se na ní dříve lepená podélná prasklina. Spoj není proveden přesně, ale nejspíš nepůjde oddělit, riskovalo by se ještě větší poničení.

Horní deska vykazuje mírné prohnutí před kobylkou, toto bude dobré vyrovnat. Přidá se výztuha z resonančního smrku, starého kolem 150 let:

Spodní deska se slepí se žebry do původního tvaru a poté se vyplní asi dřevem případné praskliny. Spoj se pojistí příčnými spojkami z javoru.

Zadní deska je slepena, prasklina je částečně spojena:

Praskliny v obou deskách se zafixují příčnými spojkami. Na spodní desku se použíje javor z 19.století, na vrchní současný vysušený smrk. Slepí se současně prasklá žebra:

Nalepení kobylky včetně doplnění ulomeného kousku lilie na pravé straně (druhá polovina chybí)

Během práce na zadní desce se objevil problém - běžná změna vlhkosti způsobila značnou změnu v šířce trhliny. Protože byla původně vyztužena pevným javorem, asi by vznikla časem další prasklina vedle výztuhy. Zvolil jsem tedy jiný způsob. Javorové spojky jsem sundal a znovu uvolnil na polovině desky žebra. Poté se deska nechala v suchém prostředí, aby se zmenšila - pohyb při změně vlhkosti vykazoval asi 1 mm rozdílu. Prasklina není pravidelně široká, největší je na okrajích.

Deska byla pak stažena k sobě a na okrajích pojištěna tenčími spojkami z vyzrálého smrku. Ten je oproti javoru měkčí a lépe snese případný pohyb. Mimo okraje jsem instaloval jen malé tenké spojky. Pak se nalepila žebra a prasklina je kromě okrajů bez mezery. Musí se brát v potaz ale ještě jedna věc - deska se časem zmenšila více, než zbytek těla kytary. Na dokonalé napasování by bylo třeba o něco zkrátit luby, což by bylo ale příliš náročné i riskantní. Jsou tedy dvě možnosti - buď se prasklina nechá otevřená a nějak vyplní - mělo by to být podobným dřevem. Když je ale nepravidelná, je to špatně proveditelné. Nebo , když to rozměrově vychází, se stáhne a deska se pak napasuje tak, aby se malý rozdíl ztratil po celém obvodu. Znamená to nakonec jen to, že se musí o něco rozšířit okrajové obložení, což je technicky snažší. Deska se nalepí nejdříve na špalcích a pak postupně na zbytku. Nejspíše nepůjde jenom použít obvyklý způsob, že se kyrara při lepení omotá provazem.

Na přední desce jsem ještě změnil výztuhu prohnutí před kobylkou, na udržení tvaru stačí menší síla. Vytvaroval jsem ji jako žebrování. Také jsem upravil výztuhy u resonančního otvoru, aby nebyly z venku viditelné.

Dále se pokračuje v sestavování těla kytary a co možná nejlepším napasováním dílů.

Zadní okraj desky, který byl lepen epoxidem, se při demontáži rozpadl na desítky dílků. Použitelné kousky se vrátily na své místo a menší chybějící části se vyplní tmelem připraveným v barvě původního materiálu. Ten je rozpustný ve vodě a zahlazení a vytvarování se dá provádět vlhkou stěrkou. Tím se zachová původní lak, který by se mohl poškodit broušením na sucho. Postup se vícekrát opakuje, až je okraj souvislý. Po vyschnutí se naimpregnuje olejovým lakem. Tím získá odolnost vůči vodě a původní vzhled.

Zadní deska po konečných úpravách. Kromě okraje se dokončila práce na prasklině - místa, která nešlo spojit stažením desky se vyplnila pružným disperzním tmelem a povrch se barevně zaretušoval:

Kytara po kompletaci. Poslední prácí bylo doplnění chybějícího lístku lilie na kobylce a částí odlomených na žaludu vespod kytary. Toto se udělalo z epoxidové hmoty a vzhledem upravilo k nerozeznání od původního ebenu. Každý nástroj se po konečném sestavení a zprovoznění zkouší a několik dní se kontroluje, zda je vše v pořádku. Pak je teprve připraven k předání. U této kytary konkrétně bude podmínkou zachování dobrého stavu uskladnění ve vyšší vlhkosti, jak již bylo zmíněno. Protože podobné opravy jsou celkem časově náročné, jejich cena se pohybuje kolem 7 tisíc, záleží na počátečním stavu.